Skočná
Stříbro hvězd zmatní a ledy roztají
Kdo jen smí zůstat bílý, Hranostaji?
Dokud je úniku, můj sličný chlapíku
Vycházej potají, už koně sedlají
Uzdy koním překáží, psi po stopě vyráží
Přízní a bohatstvím tvůj kabát vyváží
A král se zahalí, zaskví se hermelín
Psi tiše zavrní a svět se nezmění
A tak si poplakej, a tak si požaluj
a pak si poskoč...
Krásný je zabloudit na toulkách do zelí
Můj milej Králíčku, ušáčku nesmělý
Za hradbou bodláčí nezoufej příteli
Ne všechno přebolí ve sladkým jeteli
Nadechni se a běž a utiš srdce svý
A doufej, holenku, že lovec přestřelí
Vždyť všechny včerejší cesty vedou dnes
Do ok a do želez, každej má svoji mez
A tak si poplakej, a tak si požaluj
a pak si poskoč...
Tam mezi kořeny potajným chodníčku
Ve skrytých komůrkách zrníčko k zrníčku
Skládáš si, Myšáčku, šedivej kožíšku
Veliký sytý sny ve vyhřátým pelíšku
Ale hlad nehladí, tká léčky u cesty
Stiskne jak soví dráp, jestřábí strašnej stín
Tichým krokem kolčavím prošmejdí každej kout
Musíš se vysmeknout, mihnout se, uniknout
A tak si poplakej, a tak si požaluj
a pak si poskoč...
Po pláních ostřice, zvonků a šťovíku
Zelený bratříčku, můj Luční Koníku
Hrdě jak korouhev nosíš svůj zvučnej zpěv
A není to vždycky med nedat se umlčet
Jsou hosti nezvaný, jsou ohně na stráních
A deště bez konce i lovci prohnaný
Nabruš si ostruhy ač nejsi kralevic
Máš přece lehkej krok, znáš přeci mnohem víc
A tak si poplakej, a tak si požaluj
a pak si poskoč...
mp3 •
text v PDF ke stažení
