Když uslyšíš vítr
Najednou ledy začnou tát
Něco se zlomí onoho dne
Najednou sám se začneš ptát
Jestli jsi uvnitř anebo vně
Najednou váháš, kde jsi doma
Snad poddáš se staré bolesti
Najednou nikam nepatříš
Najednou stojíš u cesty
Marně se snažíš něco říct
Kotvy jsou jenom přítěží
Najednou neklid pocítíš
A hádáš se, na čem záleží
Najednou jsi míň než host
Najednou zázrak spatřit smíš
Najednou stojíš na vodě
Najednou břehy opouštíš
Jen žasneš, co vichry přivanou
Sám sobě stěží rozumíš
Sny nejsou plachý najednou
Najednou hráze prolomíš
Najednou dálka není hrozivá
V koutě se krčí ten starej hlad
Najednou všemu uvěříš
Najednou všechno se může stát

